Bolest je psychický stav či pocit většinou spojený s aktuálním nebo potenciálním poškozováním živé tkáně organizmu. Nejčastěji vzniká v důsledku poškozujících účinků na organizmus, ohrožujících jeho existenci nebo celistvost, či jako příznak poruchy normálního průběhu fyziologických procesů, může však mít i čistě psychické příčiny.
Má velký význam pro ochranu organismu před poškozením, neboť upozorňuje, že k takovému poškozování dochází nebo by v nejbližší době mohlo dojít; je stimulem pro obranné reakce zaměřené na odstranění vnějších nebo vnitřních podnětů, které ji vyvolaly.
Pocity bolesti vznikají v centrálním nervovém systému spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od nichž se impulzy dostávají do mozku. Reakce na bolest představuje nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organizmu. Je vnímána nociceptory.
Z psychického hlediska má trvání pocitu bolesti ubíjející a deprimující charakter, někdy přecházející až v utrpení. Naše setkání s bolestí, jež je různorodé, vyvolává představu rozdílnosti, ale přesto v množství rozdílností projevů či zdrojů je to stále bolest a tudíž v tom podstatném je stejná.
Bolest se rozlišuje na fyzickou a duševní a jsou často chápány jako zcela odlišné, což je na jednu stranu správné, avšak my chceme zjistit, co dělá bolest bolestí. Oba typy bolesti (fyzická s duševní) jsou navzájem propojené. Zakoušíme bolest, jíž prvotně cítíme uvnitř, a tato nás postihuje i fyzicky – sevřené hrdlo, špatně se nám dýchá a mnoho dalších příznaků.
